Toto je třetí díl seriálu článků, které uvádějí workshop „Najdi se a zamiř mozek na cíl!“, který jsem pro tebe připravil ve spolupráci s Vojtou a Kryštofem z podcastu Brain We Are. Detaily k celému projektu jsou zde.

Máme už svou vizi, známe svoje PROČ (díky článku od Vojty). A dokonce už jsme si také řekli JAK chceme svou vizi naplnit (díky článku od Kryštofa). Narýsovali jsme si, kudy chceme kráčet k cíli. V legendě „Muž, který sázel stromy“ tedy už víme, že chceme, aby hory ožily a rozkvetly zdravým životem (PROČ) a rozhodli jsme vysadit lesy (CO), díky kterým se to stane.

Co teď? 

Přichází samotné sázení žaludů. Lámání kamene. Denní chléb. Přestat snít a začít konat. A někdy je nejtěžší udělat ten… 

První krok

Slyšel jsem mnohokrát otázku „Co mám udělat, když chci začít podnikat, rozjet projekt, …?“ a také jsem slyšel mnoho úspěšných osobností odpovídat stále jedno a to samé: „Není důležité, jak přesně, ale začni. Hned teď něco udělej.“ Není totiž nic magičtějšího, nic nemá větší symbolickou moc, než ten první žalud, který jste uložili do země a zahrnuli hlínou. (Pokud nevíš, o jakých žaludech mluvím, klikni sem.) Pamatuješ si celý vztah s první láskou? Asi ne. Ale to první rande…?

Vystup z komfortní zóny, objev kouzlo nepohody.

Kouzlem každodenního posouvání k cíli, který jsme si zvolili, je výstup z komfortu. Každý den dojít o kousek dál, protože tam, kde jsme byli včera, už jsou žaludy zasazené. Vlastně jako bychom každý den udělali další malý první krok. Tvůj mozek si o to rád řekne sám. Jeden den se překonáš a vydržíš ve studené sprše 10 vteřin. Wow! To si zaslouží štědrou dávku dopaminu! A druhý den? Už se jej vyplaví méně. Pokud za týden zase vydržíš deset vteřin, už je to rutina. Splněno. Čas posunout se dál. A když už cítíš, že studené vody po ránu už víc nepotřebuješ, můžeš udělat další první krok jiným směrem. Třeba zkusit každý večer pět minut meditovat před spaním.

V zážitkové pedagogice říkáme, že „všechno zajímavé se odehrává mimo naši komfortní zónu“. Dokud nezkoušíme překonat sebe sama, necháváme naši vizi spát, nejdeme si za naším PROČ. Je to ale vše jen o neustálém překonávání se dál a dál? Určitě není. Poutavý příběh o tom, jak to může dopadnout, si můžete přečíst v knize „Hoř pomalu“ od Veroniky Jelínkové.

Vytrvalost

Kromě toho, že je dobré dojít každý den o kousek dál, je také potřeba zasadit každý den sto žaludů tam, kam jste došli. Najít zdravou rovnováhu mezi novým a již zažitým. Je lepší každý měsíc překvapit svou lásku něčím zcela novým a nečekaným? Nebo spíše vždy jednou za čas prostě koupit kytku? Nevybírej si. Správné a potřebné je obojí. 

Jen opakuj a vytrvej. 

Rituály znamenají svobodu výběru

Dnešní svět chce, abychom se neustále o něčem rozhodovali. Vezmeš si letáček? Kup si nový trenky ještě dnes a získej slevu! Dáš mi lajk k nový fotce? A tak dále. Je velmi snadné lidskou mysl zahltit, protože každý den zvládne udělat všech těch rozhodnutí jen určitý počet – většinou kolem dvou set. Zkus spočítat, jak často se během dne musíš o něčem rozhodnout. Dvě stovky utratíš jako nic.

Rituály a zvyky nám nabízejí skvělý hack – nepotřebujeme se rozhodovat. Pij třeba každé ráno ze stejného hrnečku. Vstávej vždy ve stejnou hodinu. Nebo zkus třeba luxovat vždy v neděli odpoledne. Komplexní odpovědí a velkým pomocníkem při omezování každodenních rozhodnutí je minimalismus.

O něm zas někdy příště.

Teď nezapomeň, co byla první kapitola tohoto článku: PRVNÍ KROK.

Udělej ho hned.

A napiš mi, co jsi učinil.