Otužování: studená sprcha, chladný byt, běh v zimě – proč?

Nedávno jsem napsal článek o tom, proč poslouchat podcasty. Mimo jiné se na něj odkázala Aneta Kořínková, která píše blog Edumama.cz (dík!). Potkali jsme se na twitteru a zapovídali jsme se až k otužování, i dalším věcem. A slíbil jsem, že napíšu, proč si dávám každé ráno studenou sprchu a dělám i další podivné věci. Tak tady to máte.

Otužuju se už dlouho, naučil mě to táta

Už když jsem byl malý kluk, naučil jsem se, že každé sprchování končí studenou vodou. Velmi rychle jsem zjistil, že když po studené sprše vylezu ven, je mi teplo a příjemně po těle. Na chatě mě zase rodiče navykli na koupání (a hygienu) v ledovém potoce. A už jako malý kluk jsem pochopil tu základní rovnici: když to dělám pravidelně, nepříjemné pocity ustoupí, zatímco ty příjemné se posílí. Oblíbil jsem si i rituál koupání v přírodě vždy na Nový rok a přenesl ho na silvestrovské oslavy se svými přáteli.

Zimní instruktorský kurz (ZIK 2013) – otužuj se, nebo trp!

Zímní instruktorský kurz (ZIK) 2013 - KOUD.czJedním největších z kroků, které jsem udělal v rámci svého lektorského rozvoje, bylo absolvování Zimního instruktorského kurzu (ZIK), který pořádala Prázdninová škola Lipnice. Výsledkem kurzu má být „lektor zimních zážitkových akcí“. Takový člověk funguje v zimní přírodě natolik kvalitně, že se zvládne postarat nejen o sebe, ale také o skupinu účastníků, a dokáže je v těchto podmínkách všestranně rozvíjet pomocí zážitkových metod. Kurz probíhal v několika fázích:

  • několik měsíců osobní přípravy
  • úvodní víkend (Orlické hory, spaní ve stanech, prosinec 2012, -16 až -7 °C, 5 cm sněhu)
  • hlavní desetidenní pobyt (Rychlebské hory, ve stanech, únor 2013, -11 až 0 °C, 40 cm sněhu)
  • závěrečný víkend (okolí Lipnice, duben 2013)

Zajímavá – z hlediska otužování – je hlavně ta osobní příprava ještě před kurzem. Dostali jsme k ní skvělou myšlenkovou mapu, její autorkou je Adéla Růžičková (tehdy ještě Dvořáčková), která byla na kurzu jako lektorka. Zimní myšlenkovou mapu najdete v Instruktorském slabikáři od PŠL.

Takže jsem v zimě pravidelně běhal, jezdil po Budějicích na kole, spal při otevřeném okně, sprchoval se studenou vodou a držel si teplotu v pokoji trvale pod 19 °C. A připravovali nás i informačně. V pravidelných mailech jsem se o otužování a přežití v zimních podmínkách informoval systematicky a kvalitně. Pochopil jsem, jak prospěšné je otužování pro lidské tělo:

Co s dělá otužování s lidským tělem?

  • Otužování zvyšuje obranyschopnost organismu.
  • Otužilý člověk lépe odolává teplotním výkyvům.
  • Ranní sprcha v rámci otužování probudí celé tělo i mysl, máte lepší náladu, práce jde lépe od ruky.
  • Nižší teplota v bytě (stačí, když ji snížíte trvale na 20°C) šetří peníze a dělá přechod zvenčí dovnitř méně drastickým.
  • Méně rýmičky, méně kašlíčku.
  • Klesne množství různých Coldrexů, Nurofenů a dalších drijáků, které musíte za rok pozřít.
  • Obecně fungujete ve větší pohodě. Tam, kde jiní lidé fňukají a nastydnou, vy se cítíte v pohodě a můžete se soustředit na něco zajímavějšího, než cvakání zubama.

Zimní stanování je romantika - foto ze zimního kurzu PrPom - koud.czMnoho zvyků, které jsem si během přípravy vytvořil, mi zůstalo do dneška. Celoročně jezdím na kole, sprchuju se studenou po celý rok, v zimě držím teplotu v bytě kolem 20 °C a sem tam vyrážím na výpravy do zimních hor. V PrPom jsme vytvořili kurz První pomoc v zimních horách a pro rok 2019 plánujeme jeho rozšíření o lavinové kurzy. (Zaujalo? Sledujte zatím FB stránku První pomoc v horách, dáme vědět.)

Otužování není jen o chladu – teorie komfortních zón

V zážitkové pedagogice (a nejen tam) se učíme o teorii komfortních zón. Každý z nás má tři zóny, ve kterých se může nalézat. Rovnou je popíšu s příklady otužování:

  1. Zóna komfortu – zde je nám dobře, cítíme se bezpečně, ve svém živlu. Pobyt v této zóně je velmi příjemný a často také velmi nudný. Žádná výzva, žádný rozvoj, k učení zde dochází velmi pomalu a neefektivně.
    Příklad z otužování: „Kašlu na otužování. Sprchu si vždy nastavím tak, jak je mi to příjemné.“
  2. Zóna diskomfortu – zde se dostáváme do nepohodlí, které dokážeme snést, minimálně po omezenou dobu. Pokud to provádíme vědomě a systematicky, dá se na to nepohodlí zvykat. Tím se z věcí, původně nekomfortních, stávají věci komfortní.
    Příklad z otužování: „Půjdu na to postupně. Tenhle týden začnu vlažnou vodou, ale pravidelně, každé ráno. Postupně budu teplotu snižovat. Až bude OK studená voda 10 vteřin v kuse, začnu to prodlužovat na 15 a pak na 20 vteřin…“
  3. Zóna zděšení – diskomfort je tak intenzivní, že nás částečně paralyzuje. V této zóně zpravidla nedochází k učení, protože se pokoušíme dělat příliš velké kroky. Je fajn do té zóny občas alespoň nakouknout, mělo by to ale být bezpečné.
    Příklad z otužování: „Postupně? To je pro děcka. Dokud nepřeplaveš támhleto ledovcový jezero, nebudu se s tebou bavit…“

Jak na otužování? Staňte se ledním medvědem!

Pokud na otužování půjdete postupně a s využitím teorie komfortních zón, můžete dokázat věci, které vám dnes připadají jako naprosté šílenství. Ještě bych vám k tomu doporučil jednu věc, která do celé té skládačky chybí, aby to fungovalo: CÍL. Nějaký sen, který si chcete splnit. Pro mě to například bylo tohle:

„Zimní podmínky a celý zimní instruktorský kurz zvládnu natolik dobře, že se stanu spolehlivým lektorem zimních zážitkových akcí.“

A co tam můžete mít vy? To já nevím. Třeba že se na Silvestra vyválíte v čerstvém prašanu. Jako skvělá inspirace mi přijde zajít si do ZOO podívat se na lední medvědy. Chvíli je pozorujte, jak si v té ledové vodě nadšeně dovádějí. Nebylo by příjemné být se studenou vodou taky takhle za dobře? Z vašeho života zmizí spousta zbytečných omezení, nebudete tak často nastydlí, zvýší se vaše obranyschopnost, konečně budete moci objevit romantiku zimního stanování… Nebylo by fajn stát se ledním medvědem? 🙂 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.